Obec Janovice - Moravskoslezský kraj

Zajímáte-li se o životní prostředí, krajinu a vše, co s tím souvisí, pak právě pro Vás uvádíme alespoň základní informace.

Vymezení území

Janovice se nacházejí 6 km jihovýchodně od města Frýdek-Místek a sousedí s těmito obcemi: Baška, Krásná, Lubno, Skalice, Pržno a Raškovice. K větším sídelním celkům patří nejen F-M, ale i Frýdlant n. O. (5 km JZ) a Ostrava (20 km SSZ). Je zřejmé, že geografické umístění obce, ohraničené ze severozápadu průmyslovým Ostravskem a  z jihovýchodu  pohořím Moravskoslezských Beskyd, bude mít výrazný vliv na celkovou přírodní charakteristiku. Rozloha území obce je 13,1 km²  .
(Mapka lokalizace obce)  

Klimatické a hydrologické podmínky

KLIMATICKÁ OBLAST 

Klimatická charakteristika je ovlivňována blízkými hřbety Beskyd (pouze 9 km vzdušnou čarou od nejvyššího vrcholu -Lysé hory, 1323 m n. m.). Území spadá do mírně teplé oblasti MT9, jižní část obce pak do chladnější varianty mírně teplé klimatické oblasti MT2. 
(MT2 - krátké léto, mírně chladné, mírně vlhké, mírné jaro, mírný podzim, zima normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou)
(MT9 - dlouhé léto, teplé a suché, mírně teplé jaro a mírně teplý podzim,, krátká zima, mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky)

TEPLOTY

Průměrná teplota vzduchu v lednu činí -3 až -4 st. C. Směrem k městu Ostrava teplota roste, k vyšším polohám Beskyd pak klesá, a to až na hodnotu -7 st. C v centrální části Moravskosl. Beskyd. Průměrná teplota vzduchu Janovic v červnu je 16,5 až 17,5 st. C, v Ostravě dosahuje prům . teplota 19-20 st. C, horské oblasti 12-15 st. C.  
Průměrná roční teplota v obci se pohybuje kolem 6,5-7,5 st. C, podle nadmořské výšky se pak mírně tato hodnota mění. 

SRÁŽKY

Průměrné roční srážky činí 900 mm, v jižní části obce (Bystré) mohou dosahovat až 1000 mm (Lysá hora udává roční prům. srážky kolem 1500 mm). Během posledních let dochází k extrémní vydatnosti srážek, které zapříčiňují vznik zvýšených stavů hladiny vodních toků nebo povodní (rok 1997).

VÍTR

Proudění vzduchu je silně ovlivněno členitým reliéfem, některé části obce jsou hůře větratelné, mohou se vyskytovat inverze, zvláště v údolích vodních toků. Převládající směry větru: jihozápadní, západní. Obec je již několik let plynofikována (kromě části Bystré), ale díky ekonomické situaci v palivo-energetice začínají občané opět topit tuhými palivy jako dřevo, uhlí, koks, výjimkou není ani spalování uhelných kalů.

HYDROLOGIE

Území spadá do povodí Odry jako řeky prvního řádu a je odvodňováno třemi menšími toky: Říčka, Bystrý potok, Baštice a jejich drobnými přítoky.

Hydrologické pořadí: ODRA-OSTRAVICE-(BYSTRÝ POTOK, BAŠTICE)-ŘÍČKA

Říčka: protéká centrem obce, pramení v části Bystré a  na západním okraji obce se vlévá do Bystrého potoka. Říčka je v zastavěném území částečně opevněna, jinde je zachován přirozený charakter. Některé úseky jsou erozně narušeny a dochází k odnosu půdy z břehových pozemků.  Čistota vody je zhoršována splašky z okolních staveb, zemědělského družstva. Sami občané znečišťují vodní tok odpady, ale i přes tyto bariéry a malou samočistící schopnost se vyskytuje množství obojživelníků a ryb, např. pstruh.  Břehový porost je chudý.

Bystrý potok: pramení v obci Krásná mezi beskydskými vrcholy Tanečnice, Kykulka a Kyčera, protéká částí obce Bystré, kopíruje západní hranici Janovic a vlévá se v obci Baška do řeky Ostravice. Na téměř celém úseku v obci, i mimo zastavěné území,  má tok hrazené koryto, zpevněné břehy a mladý břehový porost. Část úseku toku se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy. 

Baštice: prochází severní částí obce, tok není zpevněn, břehový porost je většinou velmi kvalitní a samočistící schopnost vysoká. Baštice se vlévá do vodní nádrže Baška, odtud pak do řeky Ostravice. 

Obecně lze říci, že nejlépe funkčními vodními ekosystémy a toky v dynamické rovnováze jsou pramenné oblasti, horní úseky a  drobné přítoky, kde je nejnižší znečištění, minimální regulace a úpravy a taktéž nejvyšší biodiverzita (rozmanitost) břehových porostů.  

Geomorfologie a geologie

 GEOMORFOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ

Provincie: Západní Karpaty

Soustava: Vnější Západní Karpaty

Oblast: Západobeskydské podhůří

Celek: Podbeskydská pahorkatina

Podcelek: Frenštátská brázda

Okrsek: Lysohorské podhůří

RELIÉF

Reliéf Janovic je v závislosti na geomorfologické příslušnosti velice členitý, se stoupající nadmořskou výškou směrem od severu k jihu až k úpatí Lysohorské hornatiny. Nadmořská výška se pohybuje od cca. 340 m n. m. (hranice  s k. ú Baška) po 510 m n. m. (Janovice-Bystré). Střední nadmořská výška je 364 m n. m. Mezi geomorfologické dominanty obce patří dva kopce: Malý pahorek 452 m  n. m. a Velký pahorek 468 m n. m. Jelikož docházelo v dřívějších dobách k těžbě vápence a železných rud, jsou v reliéfu dochovány odvaly, haldy a propadliny.

GEOLOGIE

Geologické podloží tvoří horniny karpatského flyše s ostrůvky drob a slepenců, místy s vápnitými složkami. Pod pojmem flyš rozumíme mnohonásobné střídání lavic pískovců s vrstvami břidličnatých slínovců a jílovců různého složení a odolnosti. V údolních nivách se nacházejí říční kvartérní sedimenty. Lysohorské podhůří, kam podle geomorfologie Janovice patří, je úpatní pahorkatina z flyšových jílovců, břidlic a pískovců slezského a žďánicko-podslezského příkrovu, tvořena erozně-denudačním reliéfem v málo odolných horninách. Odkryv flyšových vrstev můžeme pozorovat na jižním svahu Malého pahorku. Na území k. ú. Janovice zasahují i ložiska černého uhlí, zemního plynu a v 19. stol. těžené železné rudy.

Půdy

Půda je jedním ze základních faktorů určujících rostlinný kryt a faunu v krajině. Vývoj půdy je kromě jiných činitelů ovlivňován hydrologickým  režimem, klimatickou charakteristikou a podložními horninami. 

Základním půdním typem je hnědá půda (kambizem). Bývá oglejená, často kyselá, středně štěrkovitá, v depresích se sklonem k zamokření. V členitém reliéfu a na prudších svazích bývá půda mělká, těžší a skeletovitá, při úpatí svahů a v nivách vodních toků je půdní profil mocnější (v blízkosti vodních toků obsahuje půda fluviální horizont z naplavených částic).  K povrchu často vystupuje pískovcový substrát a výchozy flyšových hornin, a to zejména na  vrcholových částech svahů. Půda je náchylná k erozi, lze pozorovat erozní rýhy různých rozměrů.

Využití území: z celkových 13 km² je 9 km² zemědělské půdy, 2.5 km² lesní půdy. Zbylou část zaujímají vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy.

Ekosystémy

 Doprovodné porosty vodních toků

Břehové porosty vodních toků mají vysokou biodiverzitu, v přirozených a člověkem méně ovlivněných úsecích je vyšší něž v úsecích v zastavěném území nebo u toků upravených. Velice cenné jsou doprovodné porosty v horních pramenných oblastech Říčky a Bystrého potoka. Na mnoha úsecích dochází periodicky k zaplavení říční nivy, takže porost má povahu ranného stádia lužního ekosystému. Hlavními zástupci stromového patra jsou olše šedá a lepkavá, vrby, jasan ztepilý, lípa srdčitá, dub letní a javor klen. Keřové patro je charakterizováno svídou, lískou obecnou, brslenem, bezem a kalinou. Z bylin uveďme alespoň blatouch bahenní, orsej jarní, kopytník evropský aj. Lze nalézt také mokřadní porosty.

LESY

Skladba lesních porostů je smíšená, s větším podílem smrku ztepilého. V přirozených (resp. přírodě blízkých) lesích je větší výskyt dubu letního, buku lesního, lípy srdčité, javoru klenu, borovice lesní a jedle bělokoré,  v hospodářských lesích pak může smrk dosahovat až 80 %. Keřový porost je většinou chudý, bylinná skladba je dána typem lesa, nadmořskou výškou, hydrologickými a klimatickými poměry. Nově vysazované lesní porosty jsou v nižších polohách tvořeny dubem, javorem, jasanem, vyšší polohy pak smrkem a jedlí.

LOUKY A PASTVINY

Louky a pastviny jsou více či méně hospodářsky využívány. Louky bývají pravidelně koseny, takže nedochází k zaplevelení a udržuje se tak typická diverzita podhorských karpatských luk. Na pastvinách lze spatřit stáda skotu, byť jejich množství v posledních deseti letech ubylo.

POLE A MEZE

Zemědělská půda (pole, louky, pastviny) zaujímají největší část rozlohy Janovic. Na polích bývají pravidelně střídány obilniny, pícniny a kukuřice. Užitková polní vegetace a meze jsou útočištěm mnoha živočišných druhů. Místní zemědělská společnost  úzce spolupracuje s myslivci, aby nedocházelo ke škodám na fauně při zemědělských  pracích. Meze jsou rozšířeny poměrně často, i když jejich plochy nelze samozřejmě srovnat se stavem, který v krajině byl před padesáti lety v dobách drobného zemědělství. Mezi základní  zástupce vegetace mezí zde patří porosty trnky obecné, kaliny obecné, hlohu obecného, šípkové růže, černého bezu, lísky, ostružiníku a ovocných dřevin. Často se vyskytuje třešeň ptačí. 

Městská zeleň

Janovice, jako sídlo venkovského charakteru, se skládá z množství zahrad, sadů a chatových osad, takže rozmanitost (rostliny hospodářského a okrasného účelu) odpovídá využití území. K uměle vysázeným plochám v sídelních strukturách patří malý parčík před obchodem s potravinami, liniová jírovcová zeleň u kostela, ovocný sad v péči ČZS Janovice nebo stromy a  keře na hřbitově.

FAUNA

Jelikož území obce navazuje na masívy Beskyd, odpovídá tomu i bohatá skladba fauny. V následujícím oddíle si připomeneme několik chráněných druhů.

Chráněná území

Na území obce zasahuje svým severovýchodním cípem Chráněná krajinná oblast Beskydy. 

CHKO Beskydy zaujímá plochu 1160 km² a je po Šumavě naší druhou největší chráněnou krajinnou oblastí. Rozprostírá  se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků. K jejími zřízení došlo v roce 1973 a došlo tak k výraznému kroku při ochraně přírodních hodnot tohoto významného území především z hlediska vodohospodářského, lesního hospodářství, klimatického, krajinotvorného, biogeografického, rekreačního a zemědělského hospodaření, které tvoří nezbytné zázemí ostravsko-karvinské aglomerace. Území oblasti bylo původně pokryto rozsáhlými lesy, v nižších a středních polohách listnatými a smíšenými, v nejvyšších polohách se vyskytovaly karpatské smrčiny. Dnes zaujímají lesy dominantní postavení, neboť pokrývají asi 60 % území. Jejich druhová skladba byla však vlivem člověka značně pozměněna, takže původní smíšené porost byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Pouze místně se zachovaly lokality s původním složením lesních porostů (bukojedlové porosty, klimaxové smrčiny, porosty pralesovitého chrakteru, mokřady, pseudokrasová území)  s přirozenými společenstvy rostlin a živočichů, jež jsou dnes chráněny v řadě maloplošných chráněných území (např. Národní přírodní rezervace Mionší, Mazák, Radhošť, Kněhyně; Přírodní rezervace Mazácký Grúnik, Trojačka, V Podolánkách; Přírodní památka Pod Lukšincem, Zubří, Ondrášova díry a mnoho jiných). 

Chráněné druhy rostlin a živočichů v Janovicích

Ochrana krajiny

Co děláme pro ochranu krajiny ?

Likvidace křídlatky

Invazní rostlinu rodu křídlatka (Reynoutria) jsme začali monitorovat a postupně likvidovat na konci léta 1999. Jelikož klasické metody likvidace (kosení, vytrhávání apod.) selhávaly, byli jsme nuceni v zájmu zachování krajinného rázu a ochrany ekosystémů používat chemickou likvidaci pomocí jednoho z nejšetrnějších pesticidů v této oblasti (Roundup Biaktiv). Tento přípravek se osvědčil  a je běžně využíván v praxi. Protože se jedná o neselektivní herbicid, při postřiku křídlatky docházelo vždy za příznivého počasí a při maximální ochraně okolních rostlin. 

Původní stav:
Nalezeno celkem 70 lokalit o různé ploše (od 0,5 do 450 m²  ) s celkovou rozlohou cca. 1500 m² . Výška porostu kolísala od 20 cm do 3 m.

Postřiky:
Září 1999, červen 2000, září 2000, červenec 2001, září 2001. Likvidaci prováděli pracovníci obecního úřadu (p. Bayer, Molitor, Tomášek) pod vedením Ing. M. Zdralka.

Současný stav:
Počet aktivních lokalit klesl na 48, razantně se zmenšila plocha i vzrůst jednotlivých ohnisek. V září 2001 byla plocha křídlatky cca. 100 m²  , což představuje jen asi 7 % počátečního stavu. Během roku 2002 nebyl postřik proveden. Na základě zjištění při monitorováni v r. 2003 budou přijata další opatření (opětovná likvidace, vyhodnocení účinnosti apod.).

Ochrana jírovců

Na podzim roku 2000 jsme po neutěšeném stavu jírovcové aleje u místního kostela přikročili k postupné ochraně před škůdcem klíněnkou jírovcovou. Provádíme pečlivé shrabání a likvidaci spadaného listí a na základě ověřené metodiky jsme také provedli chemické ošetření. Na všech stromech je vidět jistá regenerace a zlepšení jejich vitality. Protože považujeme kostel sv. Josefa s alejí jírovců za významnou dominantu obce, chceme, aby byl stromový porost ozdraven. 

Odpady

     ČERNÉ SKLÁDKY

Neustále se potýkáme s problémem vzniku černých skládek. I když podle vyhlášky obce musí za svůj odpad platit každý, není tedy bez problémů mít popelnici či pytle s odpadem a připravovat tak odpad k pravidelnému odvozu, tj. pro popelnice jednou za dva týdny, u pytlů pak každou poslední sobotu v měsíci. V obecním hospodářském areálu "tzv. Dvoreček" jsou umístěny velkoobjemové kontejnery, kde mohou občané ostatní odpad odložit. Není zcela jistě důvod, aby skládky vznikaly. Opak je pravdou. Několik hromad hyzdí obec a musejí být za zvýšených nákladů odstraněny.

Uklizené skládky odpadů: za místním hřbitovem, v Břehůvkách, pod Malým pahorkem, v Říčce, v Hradisku, na Baščici apod.

POTOK JAKO POPELNICE

Potok Říčka, protékající centrem Janovic, se stal skládkou občanů bydlících u vodního toku. V jarních měsících roku 2001 proběhla prohlídka a úklid Říčky, neboť stav byl již dosti katastrofální. Čištění trvalo souhrnně 25 hodin. Poděkování  patří Mgr. Pavelkovi, Ing. Zdralkovi, panu Fabianovi, Tomisovi, Líďakovi a Tomáškovi, kteří se na této akci podíleli. 

A co se všechno našlo?  Hromady rozbitých obkladaček, stavební suti, biologický odpad, ale především obrovské množství starých lahví, plastových fólií, papírků a železa. Vzácností nebyla ani uhynulá domácí zvířata, střešní lepenka nebo nádobky se starými barvami. 

Tam, kde byl zjištěn původce odpadu, proběhl na místě pohovor a občané úklid svého odpadu přislíbili. Ne všichni svůj slib realizovali, a tak v několika případech budeme muset přikročit k tvrdšímu řešení. Několik obrázků o odpadech v potoce přinášíme zde.

Vybíráme z vyhlášky

Pro informovanost uvádíme několik pasáží z vyhlášek obce Janovice, týkající se odpadové problematiky.

VYHLÁŠKA č. 1/2000 o nakládání s komunálním odpadem v obci Janovice (výběr)

• Každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti.

• Pro nakládání s komunálním odpadem se používají následující sběrné nádoby: 110 litrové popelnice - slouží k ukládání zbytkového odpadu po vytřídění, tj. smetí, popel, saze, nevratné obaly, kuchyňské odpady. Ve vybraných lokalitách se používají igelitové pytle. Dále pak nádoby na tříděný odpad (sklo, papír, plasty), kontejnery 5.5 m³  ve vybraných lokalitách obce. Sběr nebezpečných odpadů je zajišťován 2 x ročně.

• Nádoby umístěné na hřbitově slouží výhradně k ukládání drobného hřbitovního odpadu.

• Nádoby na autobusových zastávkách slouží výhradně k odkládání nedopalků, drobného odpadu jako obalů z nanuků, bonbónů, slupek z ovoce apod.

• Sběrné nádoby musí být umístěny tak, aby nezpůsobovaly hygienické a estetické závady.

• Plné sběrné nádoby je majitel povinen připravit na předem stanovené místo, a to v den svozu.

• Jakékoliv uložení odpadu mimo sběrné nádoby se považuje za založení nepovolené skládky.

• Je zakázáno: spalování odpadů kromě papíru, kartonů a dřevního odpadu; odkládat odpad využitelný jako druhotná surovina do jiných, než k jejímu sběru použitých nádob; odkládat do sběrných nádob, kontejnerů či igelitových pytlů na zbytkový kom. odpad uhynulá zvířata, tekuté látky, nebezpečný odpad, stavební odpad, zeminu, kamení, zdravotně závadný odpad a složky určené k separaci.

• Občané a podnikatelé jsou povinni ode dne účinnosti vyhlášky komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k  využití a zneškodňování dle stanoveného systému.

• Za neplnění povinností vyplývajících z obecně závazné vyhlášky může obec Janovice uložit pokutu podle Zákona o přestupcích a Zákona o odpadech.