HLAVNÍ MENU
KALENDÁŘ AKCÍ
Po |
Út |
St |
Čt |
Pá |
So |
Ne |
|
|
| 1 | 2 | 3 | 4 |
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
|
Červeně označené datum značí akci.
OSTATNÍ
Neděle 20.05.
20°C
8°C
Pondělí 21.05.
24°C
11°C
Hradisko - přírodní amfiteátr
Hradisko
Přírodní amfiteátr s kapacitou cca. 700 míst je umístěný v lesnatém svahu části obce Hůrsko, který vznikl vylámáním kamene. O dřívějším využití lokality uveďme alespoň několik informací z různých literárních pramenů. Obecní kronika (I. díl) uvádí, že na svahu Hůra s nadm. výškou 351 m n. m. stál dřevěný hrádek postavený Janem z Perštejna, II. díl uvádí přítomnost opevněné stanice pro vojsko, které hlídalo "Solnou cestu" z polské Wieliczky. Z průzkumu lokality v 80. letech minulého století lze usuzovat na pozůstatky středověkého hrádku, poškozeného těžbou kamene, nacházejí se příkopy a valy. Při podrobnějším hledání byly nalezeny keramické zlomky, slitky železné rudy, kované hřebíky. Některé zlomky okrajů keramických nádob byly datovány do 14.-15. století. Dosavadní literatura o "Hradisku" většinou mlčí, případně je pokládá za hradiště, ale bez zdůvodnění. Existují i pověsti o dřevěném hrádečku, který se prý propadl do země. Dnes je prostor udržován a využíván k menším kulturně-společenským akcím a oslavám. Jeho součástí je pódium, svah s lavicemi pro obecenstvo, obecní chata "Burmerka" s možností krátkodobého ubytování a dvě malé provozní budovy. Až do poloviny 90. let 20. století byl celý areál místem konání tradičních "Ondrášovských slavností".
Ondrášovské slavnosti zaměřené na folklorní a zbojnickou tradici. Poprvé se konaly v roce 1965 v Hradisku na počest 250 let od smrti zbojníka Ondráše.
Hrádek plnil zřejmě funkci sídelní pro některého z nižších feudálů na Frýdecku. Dnes jsou na místě pouze pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozené pozdější těžbou kamene. Z hradiska je dnes přírodní amfiteátr.
| Typ místa: | hrad |
| Stav: | terénní náznaky |
| Přístupnost: | volně přístupno |
| Země: | Česká Republika |
| Kraj: | Moravskoslezský kraj |
| Pozice: | X: 49° 37' 30.73" Y: 18° 23' 57.96" |
 |
|
ad vsí Janovice, vlevo od silnice vedoucí z hlavní silnice na Frýdek do centra Janovic, se na vrcholu poměrně prudkého, místy skalnatého a zalesněného svahu, označovaného jako Hůra, Hůrsko či Hradisko, s nejvyšším bodem 351,4 m n. m., nacházejí pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozeného pozdější těžbou kamene. Hrádek se nachází v prudkém svahu, výběžku z Hůrska, těsně před tím, než přejedeme janovický potok ve směru ke kostelu.
historie a současnost místa
radisko-dnes přírodní amfiteátr s kapacitou cca. 700 míst je umístěný v lesnatém svahu části obce Hůrsko, který vznikl vylámáním kamene. O dřívějším využití lokality uveďme alespoň několik informací z různých literárních pramenů. Obecní kronika (I. díl) uvádí, že na svahu Hůra s nadm. výškou 351 m n. m. stál dřevěný hrádek postavený Janem z Perštejna, II. díl uvádí přítomnost opevněné stanice pro vojsko, které hlídalo "Solnou cestu" z polské Wieliczky. Z průzkumu lokality v 80. letech minulého století lze usuzovat na pozůstatky středověkého hrádku, poškozeného těžbou kamene, nacházejí se příkopy a valy. Při podrobnějším hledání byly nalezeny keramické zlomky, slitky železné rudy, kované hřebíky. Některé zlomky okrajů keramických nádob byly datovány do 14.-15. století. Dosavadní literatura o "Hradisku" většinou mlčí, případně je pokládá za hradiště, ale bez zdůvodnění. Existují i pověsti o dřevěném hrádečku, který se prý propadl do země. Dnes je prostor udržován a využíván k menším kulturně-společenským akcím a oslavám. Jeho součástí je pódium, svah s lavicemi pro obecenstvo, obecní chata "Burmerka" s možností krátkodobého ubytování a dvě malé provozní budovy. Až do poloviny 90. let 20. století byl celý areál místem konání tradičních "Ondrášovských slavností"
Samotné jádro hrádku je silně zasaženo těžbou kamene, kdy vznikla v masivu hradu obrovská proluka (tak tak, že nebyl překopán napříč celý masiv kopce), a v této "díře" vznikl amfiteátr, kde se konaly známé Ondrášovy slavnosti. Maximální dnešní rouměry jádra jsou činí 15 x 8 m. Příkop, široký v průměru 2 - 4 m, jej obklopuje především na straně východní a jižní, následný val je pak dobře pozorovatelný kolem vlastního jádra, vyjma odebrané strany severní. Nejmohutnější je val na straně východní, kde dosahuje šířky až 12 m. Zde je opevnění umocněno ještě příkopem a dalším valem, neboť potenciální přístup byl možný, za dnešního stavu poznání pouze po hřebenovité šíji z této východní strany.
Toto je popis dle materiálů Muzea beskyd. V reálu je však možno dobře rozpoznat pouze val obklopujícíjádro od JZ po SZ, kde je porušen právě lomem. Popisované jádro je z poloviny zcela odtěženo. Před jádrem se na východ zvedá určitá hřebenová plošina, která však není od jádra oddělena příkopem jak je popisováno, ale naopak je terénním zlomem nad jádro ještě asi o 1 m vyvýšeno. Při troše fantazie se opravdu k této plošině mohly z obou stran sbíhat valy obklopující jádro.Tato plošina je od pozvolna stoupajícího hřbetu opravdu oddělena příkopem, který se na severu mění na plošinu snad také obehnanou valem, která mohla sloužit jako prostor pro malé hospodářské zázemí hradu. Po překročení příkopu se cesta ubírala zřejmě po JV straně nástupní plošinou (širším valem) na vyvýšené skalnaté čelo hřebene, který se odtud již jen pomalu zvedá a táhne směrem k obci.
Hrádek je často dáván do jedné skupiny se strážními hrádky podél Ostravice nebo podél obchodních cest do Uher nebo Olomouce. V tomto případě je však janovický hrad poněkud uastrčen do údolí v němž leží Janovice. Není co zde strážit. Ostravice je daleko, obchodní cesta tudy neprocházela. Není proto zcela vyloučeno, že hrádek neplnil strážní funkci nýbrž sídelní, jako sídlo některého z nižších feudálů na Frýdecku. Ani nemusí být úplná pravda, že hrádek byl čistě dřevěný. Velké množství lehce dostupného kamene (samotné jádro je čistý kámen pokrytý vrstvičkou hlíny, kameny se derou z masivu valů) může nasvědčovat, že i kámen hrál na hradě důležitou roli.
Fotografie z Ondrášovských slavností v Janovicích
